Prohlášení o vzniku Sudetočeského krajanského spolku

2009-02-14T22:21:00.003+01:00

My, sudetští Češi, respektive potomci sudetských Čechů, jakož i jejich příznivci z řad jiných založením tohoto sdružení jménem „Sudetočeský krajanský spolek“ chceme uvědomit českou veřejnost o svou existenci, pohnutou historii, jakož i žádáme především změnu oficiálních stanovisek jak českého státu, tak Sudetoněmeckého Landsmannschaftu vůči nám a našim předkům.

Jsouce si vědomi, že:
- my a naši předkové jsme spolu se sudetskými Němci po staletí tvořili jeden kompaktní kulturní celek, který byl determinován zpravidla horským životem, posléze tradicí malého lehkého průmyslu a v neposlední řadě společnými zvyky a tradicemi, přičemž my, obyvatelé Sudet čeští a němečtí jsme se lišili z praktického hlediska pouze jazykem, což však bylo v běžném životě bez problémů překonáváno, a to i během druhé světové války a po ní
- nemáme nic společného s uměle dosídlenými Čechy do Sudet po roce 1918 z českého vnitrozemí československým státem a pokud se hovoří o vyhánění cca 100 tisíc těchto lidé v roce 1938, nemluví se o nás a našich předcích, kteří jsme čítali cca 800 tisícovou populaci v rámci nově vzniklých Sudet
- my a naši předkové jsme se zpravidla aktivně zastávali našich německých sousedů vyháněných po roce 1945 ze svých domovů ultranacionalistickými Revolučními gardami a Edvardem Benešem, který hodlal naše sousedy (vlastními slovy) vylikvidovat a který o nich tvrdil, že jsou méně, než psi.
- čeští komunisté po roce 1948 důsledně naši kulturu ničili, byli jsme násilně rozptylováni po celém území Československé republiky, zároveň komunisté zneužívali naši připoutanost k rodné půdě, která se v Sudetech podle zvyklostí dědila po mnoho generací jak u německy, tak u česky mluvících starousedlíků během násilné kolektivizace – pro to, aby opět násilně přestěhovávali sudetské Čechy do paneláků ve vnitrozemí znemožněním jim jejich tradičního způsobu života
- čeští nacionalisté a později komunisté se aktivně snažili a snaží dosud vymazat Sudety z kolektivní paměti českého národa, čemuž se hodláme bránit
- se staly odsouzeníhodné zločiny během druhé světové války způsobené německou okupační mocí, nicméně vykonávanou zpravidla říšskými Němci, kteří se ovšem hlásili k jinému kulturnímu celku
- národnostní politika tzv. „první republiky“ nezaručovala pro demokratický stát standardní menšinová práva nikomu, kromě etnických Čechů a v menší míře etnických Slováků
- zlo nelze nikdy oplácet novým zlem, bez ohledu na zvěrstva, která napáchala nacistická okupační moc během druhé světové války se demokratický a právní stát nemůže mstít způsoby té totalitní moci, kterou porazil, tj. kolektivní vinou, okopírováním a vylepšením tzv. „norimberských zákonů“, pogromy a vyháněním – řešení vidíme pouze ve spravedlnosti a demokratickém, právním řešením otázky

Proto požadujeme následující:
- po českém státu, aby uznal historický region Sudet, označil vyhnání sudetských Němců a jejich vraždy (počet obětí pohybující se kolem 250 000) za protiprávní genocidu a zrušil právní podklad, který dosud platí (tzv. Benešovy dekrety)
- zpochybnění platnosti dekretů prezidenta Beneše, které byly vydávány do jeho volby v roce 1946, protože podle ústavního práva neměly právní subjektivitu, byly nařízeny a vykonány z titulu neformální Benešovy moci podpořené Stalinem
- po Sudetoněmeckém Landsmannschaftu v Mnichově, aby uznal skutečnost, že se výše zmiňovaných 800 tisíc sudetských Čechů nikterak až na výjimky nepodílelo na vyhánění svých německých sousedů, že během Ústeckého masakru i mnoha menších pogromech a lynčích proti sudetským Němcům těmto naopak sudetští Češi pomáhali proti svým nacionalistickým krajanům z vnitrozemí
- přijetí takové česko-německé deklarace, která by zohledňovala všechna bezpráví v moderních česko-německých dějinách, tedy jak zločiny z německé strany na Češích, tak z české strany na Němcích, která by dále zohledňovala skutečnost, že prvními oběťmi po anexi Sudet se stali sudetští sociální demokraté, katolíci, agrárníci a další – dohromady řádově desítky tisíc lidí, kteří buď emigrovali, nebo skončili v koncentračních táborech, o jejichž osudu se mlčí
- po českém státu, aby spolupracoval s těmi nabídkami Sudetoněmeckého Landsmannschaftu, který se po roce 1989 ve svých požadavcích na zrušení Benešových dekretů zavázal, že nechce nová vyhánění, ale prosí o možnost rekultivace a znovuosídlení území, která zůstala prázdná (jmenovitě šlo o Doupovské hory)
- po Sudetoněmeckém Landsmannschaftu právně podložený závazek, že nebude nikdy požadovat přímé navrácení již jinými lidmi obydleného majetku bez souhlasu majitelů dotyčných nemovitostí

Přičemž zároveň prohlašujeme, že:
- jsme demokraté, oddaní principům demokratického zřízení, občanských práv a právního státu
- odsuzujeme nacionalismus jako ideologickou doktrínu i politický směr
- odsuzujeme všechny formy totalitních režimů bez rozdílu
- ostře odsuzujeme antisemitismus a všechny jeho formy
- odmítáme být označováni za kolaboranty s nacisty jen proto, že se zastáváme nevinných civilistů, na nichž bylo spácháno neospravedlnitelné násilí.

Dále prosíme uživatele internetové komunitní sítě Facebook, aby informace o této skupině, která, bude-li úspěšná, bude zaregistrována jako občanské sdružení, předávali všem, o kterých vědí, že jsou původními sudetskými českými starousedlíky, respektive potomci těchto lidí. Vaše aktivita nemůže zůstat neodměněna – v případě úspěšnosti této iniciativy budou totiž alespoň částečně napraveny důsledky obludného komunistického zločinu, spočívajícího ve vykořenění sudetských Čechů a vpravdě ve „vylikvidování“ celé sudetské civilizace.

Děkujeme za podporu a děkujeme všem, kteří se rozhodnou aktivně na tomto projektu spolupracovat!

V Krakově dne 13. února 2009, Andrej Ruščák